Zelená revoluce na obzoru
(Euro; 20. 4. 2015)
Povinnost stavět domy téměř s nulovou spotřebou energie se nezadržitelně blíží. Přestřelky propagátorů a odpůrců zeleného bydlení zatím nemají vítězů ani poražených
Pravidla Evropské unie nařizují budovat po roce 2020 pouze byty v energeticky úsporném standardu. Pro bytové domy o celkové energeticky vztažné ploše větší než 1500 metrů čtverečních budou nové požadavky platit už od 1. ledna 2018. A tak developeři, ať už jsou propagátory zeleného stavění, nebo přísnější pravidla vidí jako vítězství lobby výrobců technologií a materiálů, mění dosud zažité postupy. Developerské projekty se totiž chystají s několikaletým předstihem.
„My se na požadavky evropské směrnice EPBD II připravujeme už od roku 2012. Tehdy jsme zahájili prodej I. etapy projektu 2Barevné Letňany, který má energetickou náročnost budovy B, tedy velmi úsporná. Od té doby všechny naše projekty splňují toto energetické kritérium,“ popisuje generální ředitel developerské firmy Trigema Marcel Soural. "Je pravděpodobné, že developeři, kteří skokově přejdou na technické požadavky na výstavbu a své projekty začnou stavět v požadovaném vyšším standardu až ve chvíli, kdy to budou normy vyžadovat, se budou muset s novými technologiemi teprve seznamovat. Což může v budoucnu vést k jednorázovému zdražení nových bytů, a tím i ochladnutí poptávky," míní Soural.
I když poptávka po energeticky úsporném bydlení každým rokem stoupá, většina developerů se shoduje v tom, že většinoví klienti zatím preferují nižší pořizovací cenu bytu a následné vyšší provozní náklady než naopak.
Dalším z rozhodujících hledisek při koupi je nadále lokalita.
Podle Jana Morkese ze sdružení Centrum pasivního domu ale lidé začínají více přemýšlet o dispozicích domů, izolaci a eliminaci tepelných mostů. "Odhadujeme, že v Česku máme kolem 1200 pasivních domů," uvádí Morkes.
K trendu nízkoenergetického bydlení se postupně přidávají někteří developeři, byť pasivní domy jsou stále doménou individuální výstavby.
Prvním tuzemským developerem, který se zaměřil na výstavbu energeticky úsporných bytových domů, byla společnost JRD. Za sebou má od roku 2003 řadu dokončených projektů v nízkoenergetickém standardu a v současné době se specializuje zejména na výstavbu pasivních domů. V poslední době se na trhu prosazují s velmi úspornými byty i prvními pasivními budovami také původem severští developeři Skanska Reality a YIT Stavo.
Potenciálním majitelům bytů slouží ke snadnější orientaci – podobně jako při nákupu spotřebičů – energetické průkazy budov. Energetický štítek B náleží domům v nízkoenergetickém standardu, písmenem A jsou označovány ještě úspornější pasivní budovy. Jejich developeři vyzdvihují použití kvalitních materiálů a vyspělých technologií. Obyvatelé pak ušetří na provozních výdajích, hlavně nákladech na vytápění, které podle stavitelů těchto bytů bývají čtyřikrát až šestkrát nižší než u běžných novostaveb.
Podle ředitele Centra pasivního domu Jana Bárty nejsou zelené domy zajímavé jen kvůli úspoře energií: "Velkou výhodou je například promyšlený systém větrání, který v mnoha zateplených objektech chybí, což pak může vést k celkové únavě nebo i zdravotním komplikacím. Pasivní dům má vždy zajištěný přístup čerstvého vzduchu, odfiltrovaného od prachových částic a v případě potřeby i od nežádoucích alergenů." Nicméně developeři neúsporných domů naopak často argumentují prodražováním výstavby, na což doplácejí kupující. "Náklady této investice se vrátí za 20 až 25 let, aniž by do nich byly započítány výdaje na opravy, údržbu a servis. Provoz takového bytu tak bude ještě mnohem dražší. Tvrzení, že tato technologie ušetří majitelům za teplo, je čistá hypotéza," tvrdí generální ředitel Ekospolu Evžen Korec.
"Směrnice o postupném snižování energetické náročnosti prostřednictvím zavedení normy vyžadující stavbu energeticky úsporných budov je dalším příkladem toho, že unijní úředníci rozhodují o něčem, čemu vůbec nerozumějí, a jsou pod tlakem lobbistů," dodává Korec.
A opakuje, že máli systém rekuperace a řízeného větrání fungovat, a tedy šetřit peníze, lidé nesmějí od podzimu do jara větrat okny. "Z našeho průzkumu na vzorku mnoha stovek klientů Ekospolu víme, že většina lidí si okna otevírá a větrá bez ohledu na roční dobu," zdůrazňuje Korec.
S tím však nesouhlasí developer Jan Řežáb, majitel firmy JRD: "Obyvatelé našich pasivních domů zpravidla od dubna do října okna otevírají stejně jako obyvatelé běžných bytů, zatímco od listopadu do března okna otevírat nemusejí, protože v bytě je čerstvý teplý vzduch a manuálním větráním by si domů vpouštěli pouze nežádoucí chlad. Rozdíl oproti standardním novostavbám je tedy v tom, že v našich pasivních bytech okna otevírat sice můžete, ale nemusíte, protože vyvětráno už máte." Díky automatické výměně vzduchu se v bytě nehromadí oxid uhličitý, jehož vysoká koncentrace způsobuje například bolest hlavy, únavu, ospalost či nesoustředěnost.
Přestřelky propagátorů a odpůrců zeleného bydlení zatím nemají vítězů ani poražených. Výhody či dodatečné náklady bude možné objektivně sumarizovat nejdřív za pět let, kdy už budou nová pravidla platit pro všechny developery. "Jasná korelace mezi standardem pasivního domu a náklady neexistuje. Bavit se lze pouze o dobře a špatně navržených a postavených domech," lakonicky shrnuje Jan Bártal.