Praha je městem zcela nových kanceláří. Mnohé jsou prázdné

(Pražský deník; 31. 1. 2015)

Metropole je a zřejmě bude městem úředníků. Tato představa develepoerů má však jeden nedostatek kanceláří je víc než společností, které by je mohly obsadit. Loni bylo v Praze dokončeno nejvíce kanceláří od předkrizového roku 2009. V šestnácti budovách vzniklo 149 tisíc metrů čtverečních administrativních prostor.

Vzrostla však jejich neobsazenost, bez nájemce je 15,3 procenta prostor. Podle sdružení realitních poradenských společností Prague Research Forum (PRF) si firmy loni celkem pronajaly 333 tisíc metrů čtverečních kanceláří. Číslo zahrnuje i obnovené smlouvy dosavadních nájemců. Jen v posledním čtvrtletí uzavřely firmy smlouvy na 111 tisíc metrů čtverečních kancelářských ploch, což je meziročně o 40 procent více.

„Nemáme snad tolik společností, aby tyto prostory mohly obsadit. Spíše se ptám, co vede investory k tomu, že staví stále nová administrativní centra," podivuje se architekt Zdeněk Blažek z architektonického studia Archion na Starém Městě s tím, že jisté vysvětlení pro to existuje. A to, že do těchto staveb mnohá zahraniční portfolia investují s větší ochotou než v jiných světových městech. V Praze totiž staví mnohem levněji.

„Obecně lze říci, že Praha spolu s Varšavou jsou v rámci střední Evropy nejvyspělejšími kancelářskými trhy a poptávka po nových kancelářských prostorech je zde stále velice vysoká. Dochází spíše k tomu, že s dokončováním nejmodernějších administrativních budov se do nich stěhují velcí nájemci a tím uvolňují místo v sice několik lets tarých, ale stále nových budovách," vysvětluje Milan Jankovský ze společnosti Central Group.

Přes 500 korun za metr čtvereční

Podle Jankovského se do nich pak stěhují nájemci ze starších kanceláří třídy B, kteří si díky srovnatelnému nájemnému najednou mohou dovolit komfortnější kanceláře třídy A. „Jedná se o přirozený proces, kdy se pražský kancelářský trh vyvíjí obdobně, jako se v minulosti vyvíjely dnes již vyspělé trhy v západoevropských metropolích," doplnil Milan Jankovský.

Neobsazenost pražských kanceláří proti třetímu čtvrtletí vzrostla o 1,2 procentního bodu. Bez nájemce bylo na konci loňského roku 463 300 metrů čtverečních kancelářských ploch. Nájemné na konci roku zůstalo v porovnání s předchozími čtvrtletími stabilní.

Za prvotřídní kanceláře v centru Prahy platí firmy průměrně měsíčně 18,50 až 19,50 eura za metr čtvereční (515 až 543 korun), což je meziročně o jedno euro méně. Na okrajích města zůstává měsíční nájemné za moderní kanceláře dlouhodobě na 13 až 14,5 eurech za metr čtvereční (362 až 404 korun). Celková výměra moderních kancelářských ploch v Praze přesáhla na konci roku 2014 tři miliony metrů čtverečních.

Budovy třídy A představují 68 procent této celkové plochy, zbytek zaujímají kanceláře třídy B. Podle PRF se letos plánuje dokončení 183 000 metrů kancelářských prostor. Výstavbu kanceláří, aniž by měl developer zajištěn předpronájem alespoň 80 procent z jejich celkové plochy, považuji za vysoce rizikový krok. V současné době nabídka volných kancelářských ploch v Praze značně převyšuje poptávku.

Důvod k zamyšlení

"Spekulativní výstavbu administrativních budov bez zajištění dostatečné úrovně předpronájmů tudíž považuji za riskantní krok a svým způsobem za projev nepochopení současné situace na trhu," říká Evžen Korec, ředitel developerské společnosti Ekospol.

Číselné údaje o neobsazených kancelářských prostorách překvapily i Janu Blažíčkovou, ředitelku magistrátního stavebního odboru a územního plánu. „Nemůžeme developerům nařizovat, kolik administrativních budov mohou stavět. Průzkum trhu je čistě na nich. V každém případě jsou čísla důvodem k zamyšlení," řekla ředitelka Blažíčková s tím, že další nová administrativní centra se v Praze stavět určitě budou. Například na Pankráci vyroste obří kancelářské centrum Gemini.

Nové předpisy?

Právě to vedlo k zamyšlení i architekta Václava Dvořáka z architektonického studia v Praze 7. „Byl bych nerad, abychom se v tomto případě třeba jen přiblížili k Londýnské City. Je to čtvrťpojišťoven a dalších finančních společností. Přes den to v London City pochopitelně žije, po páté hodině, kdy úředníci v kancelářích zhasnou světla, se obratem promění v město duchů," míní architekt Dvořák.

Podle něj by měl stavby administrativních center regulovat nějaký předpis. Nabízelo se třeba nové znění Pražských stavebních předpisů. Jejich realizace však skončila nezdarem. „Zřejmě někomu vadily, protože obsahovaly už jistá omezení. Osobně tyto předpisy považuji za velmi dobré. Škoda jich," doplnil Václav Dvořák s tím, že urbanismus se v Praze nevyvíjí příliš dobře. „Je to otázka vkusu. Jisté ale je, že stavebních parcel v Praze ubývá a výškové budovy jí nesluší," uzavřel architekt.