Chceme euro! Chceme euro?

Česko si svoji vlastní měnu hýčká. Jak vážně bychom ale měli brát názory, že právě kvůli odmítání eura přicházíme ročně o zhruba 1,5procenta svého HDP?

Argumenty investičního bankéře Ondřeje Jonáše ve prospěch co nejrychlejšího přijetí eura znějí v době krize eurozóny provokativně až kacířsky. Tím spíše v Česku, kde ti "nejodvážnější" politici mluví o horizontu možného přijetí eura kolem roku 2018, jiní ale euro odmítají úplně či je podmiňují uspořádáním referenda. A euro na celé čáře prohrává i v průzkumech veřejného mínění.

"To, že nemáme euro, je sebepoškozování a koule na noze české ekonomiky. Jen kvůli tomu přicházíme ročně o 1,5 procenta HDP. Deset let otálení znamená promarněných 613 miliard korun domácího produktu, 60 tisíc na hlavu," říká Ondřej Jonáš. Svůj výpočet staví na poměrně jednoduchém základu. Jen čtyři největší české banky mají podle něho z kurzových operací roční zisk 14 miliard korun a zhruba 12 miliard ze zajišťovacích operací, takzvaného hedgingu. "Je to svého druhu zdanění obyvatel kvůli tomu, že nemáme euro," podotýká Jonáš.

Například Komerční banka měla loni jen na takzvaných "cizoměnových platbách" čistý zisk 1,3 miliardy korun, v předchozích dvou letech vždy 1,4 miliardy. Další banky z "velké čtyřky", ČSOB, UniCredit i Česká spořitelna, na dotaz týdeníku Ekonom na přesnou výši zisků z těchto operací odmítly odpovědět s tím, že jde o interní informace.

O další významné příjmy podle Jonáše Česko přichází kvůli preferenci zemí platících eurem ze strany zahraničních investorů. "Zkušenost států eurozóny naznačuje, že díky euru mají vyšší přímé zahraniční investice na úrovni 0,6 až 0,8 procenta HDP," říká Jonáš s tím, že se ve svých výpočtech drží ještě na spodní hranici.

Za důkaz prospěšnosti eura označuje i probíhající intervence České národní banky na oslabení kurzu koruny. "Obvyklý argument, že euro na rozdíl od koruny nemůžeme sami devalvovat, v podstatě není nic jiného než hrozba, že devalvací klidně okradu populaci o úspory," podotýká Jonáš s tím, že právě to se v tuto chvíli fakticky děje. "Kdyby Česká republika byla na cestě k přijetí eura, chápal bych to jako snahu snížit hodnotu koruny před konverzí. Obrovskou roli hraje i psychologie. Míra nejistoty mezi lidmi je veliká, nevím, jestli zrovna obava lidí z vyšší inflace vyvolá ochotu více nakupovat. Spíše se tím zvýší ve společnosti celková nedůvěra k ekonomice," říká Jonáš.

Zástupci České národní banky to vidí jinak. Podle viceguvernéra Mojmíra Hampla je současné skokové oslabení koruny o zhruba čtyři procenta vyvolané intervencemi mnohem menší než oslabení po pádu Lehman Brothers na podzim 2008. "Do prvního pololetí oslabila koruna o více než 20 procent a dostala se téměř na 29 korun za euro. Nepamatuji si, že by byl o tom napsán jediný text," říká Hampl. "Ale ukazuje to na jednu věc. Že síla koruny a její nastavení je srdeční symbolická záležitost," dodává.

S tím souhlasí i Ondřej Jonáš: "Argumenty proti euru a ve prospěch koruny jsou obvykle dosti nacionální. Ale jak si tedy vysvětlit, že Řekové, Portugalci nebo Irové v krizi společnou měnu neopustili, když je národní měna tak výhodná?" ptá se.

Je hloupé nemít euro?

Hlavní ekonom Deloitte a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer s provokativními názory a výpočty Ondřeje Jonáše polemizuje. "Přímo měřit dopady a přetavit jednotlivé faktory do konkrétních čísel tak, jak to dělá Ondřej Jonáš, je komplikované," říká Niedermayer, i když i jemu je myšlenka brzkého přijetí eura blízká. "Klíčový argument, s nímž souhlasím, je, že jsme malá otevřená a hluboce integrovaná ekonomika a to, že nemáme euro, u nás investice brzdí," dodává.

S tezí, že by přijetí eura bylo pro Česko pozitivní, souhlasí i jiný bývalý viceguvernér, nyní koordinátor pro zavedení eura Oldřich Dědek. "V kvantifikaci toho, o kolik tím, že euro nemáme, přicházíme, bych byl ale také opatrnější. Osobně vidím spíše kvalitativní výhody. Třeba právě eliminaci kurzového rizika," říká Dědek.

Platí sice, že pokud by Česká republika už platila eurem, těžko by mohla proti hrozbě deflace vystoupit tak, jak to dělá nyní ČNB, ale ani podle Dědka to není jednoznačný argument ve prospěch koruny. "Teď je kurz na práškách, oslabil, ale intervence nepotrvají věčně a je možné, že pak zase kurz prudce posílí," říká Oldřich Dědek s tím, že podobné kurzové šoky euro eliminuje.

"Největší přínos eura vidím právě v tom, že zemím eurozóny neumožňuje uvažovat podobným způsobem, neumožňuje kompetitivní devalvaci národních měn, která jen prohloubila velkou depresi 30. let," upozorňuje Dědek na to, že státy platící eurem si místo toho musejí konkurovat efektivitou, produktivitou a schopností inovovat. Ze stávajícího oslabení kurzu koruny (a vůbec z faktu, že je to díky koruně možné) se radují především exportéři.

"Samozřejmě že to vítáme. Firmy budou mít větší zisky, a tím pádem i více hotovosti na investice či na výzkum," říká předseda Asociace exportérů Jiří Grund.

"Nedivím se tomu, že řada exportérů je proti euru. Vstupem do eurozóny by pocítili vyšší konkurenci, koruna jim zajišťuje ochranný revír. My ale musíme nabídnout jinou komparativní výhodu, než jsou nízké mzdy," komentuje to Ondřej Jonáš.

Tomu, že Česko s přibližováním se eurozóně otálí, se nedávno veřejně podivil i bývalý šéf Evropské centrální banky Jean Claude Trichet. "Je to zvláštní, zdá se mi, že to neodpovídá historické, kulturní a intelektuální zkušenosti České republiky coby státu v srdci Evropy," řekl Trichet v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

"Diplomaticky řekl, že je to od nás hloupé. Společná měna není jen politický závazek, ale zcela jedinečná ekonomická příležitost," překládá Tricheta Ondřej Jonáš.

Pro to, aby česká vláda začala s kroky vedoucími k přijetí eura co nejdříve, je i Luděk Niedermayer. Ačkoli argument, že eurozóna je teď poněkud nestabilní útvar, je podle něho nutné brát vážně. "Ale nikdo nás přece nenutí k tomu, abychom po dvou povinných letech v ERM II (Evropském mechanismu směnných kurzů, pozn. red.) požádali o konvergenční zprávu. Bez ní bychom euro přijmout nemohli. A to, že bychom pak kurz koruny museli udržovat v povoleném maximálním fluktuačním pásmu vůči euru, by nás nijak nepoškozovalo," říká Niedermayer.

Na dohady času dost Při opravdovém odhodlání a velké snaze by Česká republika dokázala euro přijmout za tři roky. Eurem by se tu tedy - čistě teoreticky - mohlo začít platit od ledna 2017. "Při maximálním tempu by se to stihnout dalo. Myslím, že maastrichtská kritéria by se nám splnit povedlo," říká Luděk Niedermayer.

"Tři roky jsou minimum, za které je to možné vůbec stihnout," potvrzuje i Oldřich Dědek.

Odhodlání, snaha, politická vůle, natož maximální tempo ale chybí. Fakt, že Česká republika se k přijetí společné měny zavázala už při svém vstupu do Evropské unie a jednou je přijmout musí, nikdo nebere příliš vážně. Už proto, že ono "jednou" nemá žádné závazné časové určení.

Z průzkumů veřejného mínění také plyne, že s přijetím eura "rozhodně či spíše nesouhlasí" tři čtvrtiny obyvatel Česka.

Také podnikatelé a manažeři velkých firem jsou ve vztahu k euru rozděleni.

"Euro jsme měli přijmout už dávno," říká například generální ředitel Linde Gas Petr Choulík. "Přijetím eura by se Česká republika podílela na splácení dluhů, které nezpůsobila. Eurozóna navíc není příliš stabilní a je otázka, zda se v budoucnu vůbec udrží," odmítá za pomyslný druhý tábor společnou měnu generální ředitel a majitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

I když české firmy v euru běžně obchodují i účtují a Čechy při cestách do zahraničí těší, že pro většinu cest jim v peněžence postačí jen jeden druh měny, svoji korunu si Česká republika hýčká a nic nenasvědčuje tomu, že by vláda vzešlá z nedávných předčasných voleb cokoli podnikala ve prospěch příprav na přijetí eura.

Lídr hnutí ANO Andrej Babiš je s korunou spokojen, podle svých slov považuje "korunu a ČNB za nejlepší prostředek pro podporu ekonomiky a ochranu českého průmyslu".

"Je v ekonomickém a politickém zájmu naší země euro někdy v budoucnu přijmout. Nejbližší reálný termín je ovšem někdy v letech 2019 až 2021," říká zase ekonomický expert ČSSD Jan Mládek a posílá tak euro raději až za horizont vládnutí vznikajícího kabinetu.

Dohady o tom, zda to, že Česko není členem eurozóny, tuzemskou ekonomiku poškozuje, či naopak posiluje, tak mohou nerušeně pokračovat.

1,3 mld. Kč Takový čistý zisk měla loni Komerční banka na "cizoměnových platbách".