Garáže jsou zastaralé a zabírají příliš místa, shodují se města. Zbavit se jich ale nemohou

(Pražský deník; 11. 3. 2015)

Střední Čechy – Pustým šedivým místem, které nelahodí většině kolemjdoucích, se staly řadové garáže. Jejich užitek totiž už odvál čas. Garáže jedna vedle druhé byly v minulosti řešením při nedostatku parkovacích míst. Ovšem tehdy bylo aut méně než dnes. 
"Řadové garáže byly užitečné v době, kdy lidé používali automobil hlavně o víkendech," hodnotí jejich přínos Josef Oppitz z odboru regionálního rozvoje Kutné Hory. Že se toto staré řešení parkování do dnešní doby nehodí, potvrzují i další města. 
"Ve své době účel splnily, ale nárůst počtu motorových vozidel dnes vyžaduje jiné formy," míní Soňa Vanhoecke, mluvčí Benešova. Zastaralost však není jediná nevýhoda, kterou betonové pásy garáží mají. 

Praskání ve švech je málo 

Právě jejich podoba, většinou betonové zdi s plechovými vraty, je nevzhlednou pihou na tváři města. "Pro veřejný prostor je jejich podoba spíše devastující, než aby ho nějak obohacovala," říká urbanista a architekt Petr Durdík. Hlavně pak v centru, kde se občas takovéto stavby objevují, jde podle něj o výraznou estetickou závadu. 
Největší problém je však rozsáhlá plocha, kterou často řadové garáže zaplňují. Nejde o efektivní využití prostředí. Svou rozlehlostí ubírají možnosti dalšího rozvoje daného města. 
I kdyby byly zaparkovány automobily ve všech garážích, stále by to bylo nedostatečné množství s ohledem na garážemi pokrytý prostor. Na což si stěžuje většina okresních měst ve středních Čechách. A nejen oni, ale i developeři. 

Vlastníci obcím svazují ruce 

Pro ně jsou rovněž řadové garáže trnem v oku."Mnohem optimálnější variantou je výstavba podzemních garáží pod jednotlivými bytovými domy," tvrdí Evžen Korec, generální ředitel společnosti Ekospol. 
V současnosti je trendem stavět i různé parkovací domy a hromadné patrové garáže, které mohou vést i pod povrch země. Všechny tyto stavby jsou spojené s navýšením dopravy a velkým množstvím aut, jež jsou ve městech. 
Přestože postavení takovéto parkovací budovy je velmi nákladné, v Benešově už postavili dvoje patrové garáže a uvažují o dalších. "Město má také v plánu postavit na jednom z parkovišť parkovací dům. Jsou tu ale i soukromí investoři, kteří mají patrové garáže povolené," sděluje plány do budoucna mluvčí Vanhoecke. Města by byla zároveň ráda, kdyby nové garáže stály třeba právě na místech, kde jsou nyní řadové parkovací domky. Jelikož se v některých případech nachází poblíž centra města, měla by developerská společnost Ekospol úmysl na takovém místě stavět raději byty, než nahrazovat jeden způsob parkování druhým. 
Jde však o jakési kdyby, neboť nahradit řadové garáže není možné. "Lidmi jsou využívány, což je třeba respektovat," vysvětluje mluvčí Kladna Vilém Frček. Už stojící řadové garáže jsou totiž pravomocně povolené a těžko s tím lze něco dělat. 
I kdyby město vlastnilo pozemek, na němž budova stojí, muselo by se s vlastníkem garáže případně domluvit na nové výstavbě. Podle Františka Vaverky z odboru koncepce a rozvoje města Příbram se nikdo nebude pouštět do žádných asanací. 
Ačkoli se mnoho lidí shoduje na tom, že řadové garáže už je spíš obrázek minulosti než moderní řešení parkování, stále je o ně zájem. Alespoň podle jejich prodejce. Na druhou stranu číslo celkového prodeje na celou Českou republiku není nijak závratně vysoké. 
Jedna betonová garáž, která tvoří řadu, stojí okolo 70 tisíc korun. Za rok se takových garáží prodá podle Miroslava Zeleného, jednatele firmy Hotové garáže, okolo stovky. "Plechového typu, jenž je levnější, se prodá zhruba stejně. Může však přijít rok, kdy je zájem větší," prozrazuje Zelený. Některá města, aby se vyhnula dalším přírůstkům do řadové rodiny, takovýto typ staveb na svém území nepovoluje. Kupříkladu Příbram má nařízení o stavební uzávěře jednopodlažních garáží. "Není to unikát, který by byl jen u nás. Podle mých informací se jedná o celkem běžnou věc," líčí Vaverka a dodává, že však lze udělit zvláštní povolení, které takovou stavbu umožní. 

Nové využití je hloupost 

Přestože jsou řadové garáže zastaralé, je o ně stále zájem. Většinou si je vlastníci nechávají, když už žádné další nepřibývají. Realitní kanceláře se proto s jejich prodejem často nesetkávají. A pokud ano, prodejní cena se pohybuje v desítkách tisíc korun. 
Garáže se totiž už mnohdy nepoužívají jen jako domeček pro vozidlo. "Lidé je využívají jako dílnu nebo jako zkušebnu pro kapely," říká Aleš Mrštík z realitní kanceláře M&M. Taková proměna je však podle urbanisty Petra Durdíka nesmyslná. Už jenom proto, že nechávat si hudební nástroje v řadové garáži je riskantní, neboť je může někdo ukradnout. Hlavně se jedná o nouzovou záležitost, která nemá s původním smyslem stavby už nic společného. "Když už se mají využívat jinak, než jako místa k parkování, tak by měla být rovnou nahrazena něčím jiným," uzavírá architekt.