Češi kvůli rekordní inflaci za dva roky přijdou o takřka půl bilionu korun, které jim leží ladem na účtu

Stovky miliard korun nenávratně pryč. Rekordně vysoká inflace neruinuje jen rozpočty domácností prostřednictvím vysokých cen zboží a služeb včetně energií, drtivě dopadá také na úspory lidí. A jsou to částky, z kterých se nejednomu zatočí hlava.

Podle dat České národní banky (ČNB) překonal objem vkladů obyvatel v říjnu 2021 hranici tří bilionů korun, přičemž na běžných účtech měli ke konci roku 2021 vysokých 1,8 bilionu korun. Běžný bankovní účet většinou nabízí tak mizivý úrok, že se o něm ani nemá cenu bavit. Loňská průměrná inflace ve výši 15,1 procenta tak znehodnotila úspory Čechů na běžných účtech o 271,8 miliardy korun. Vzhledem k tomu, že i pro letošní rok ČNB očekává, že celoroční inflace přesáhne deset procent, znamená to, že Češi letos přijdou o dalších minimálně 180 miliard korun. Za pouhé dva roky rekordně vysoká inflace ukrojila z úspor takřka půl bilionu korun (452 miliard korun).

Neznamená to samozřejmě, že by tolik peněz z účtu zmizelo neznámo kam. Pokud je majitel sám nevybral, jsou tam pořád. Kvůli inflaci však jejich hodnota výrazně klesla. Člověk si za ně koupí mnohem méně než ještě v roce 2021.

Je trochu překvapivé, že stále tolik peněz leží jen tak ladem na účtech bank. I za normální inflace se totiž znehodnocují, byť ne tak rychle. Ochrana před touto ztrátou přitom není nic příliš složitého. Jako ideální se nabízí investice do nemovitostí. Snad každý z nás zaznamenal, že ceny bydlení v posledních letech neustále rostou. Opravdu ale dokáží ochránit úspory před znehodnocením? Pojďme se podívat na pár čísel z pražského trhu.

Ceny nových bytů na pražském trhu loni meziročně vzrostly o 14,5 procenta. To znamená, že za rekordně vysokou inflací zaostaly jen mírně, konkrétně o 0,6 procentního bodu. Jde ale o výjimku, která rozhodně není pravidlem. Stačí zajít o rok dále do minulosti. V roce 2021 vzrostly ceny nových bytů v Praze meziročně o 14,2 procenta, zatímco průměrná inflace ve stejném roce dosáhla 3,8 procenta. O rok dříve, v roce 2020 rostly ceny nových pražských bytů o něco méně, konkrétně o 8,3 procenta, také inflace však byla nižší (3,2 procenta). Od roku 2017 do roku 2021 zdražily nové byty v hlavním městě o polovinu, vyjma let 2020 a 2021 však inflace nepřesáhla tříprocentní hranici. Potvrzuje se tak, že zhodnocení nemovitostí ve střednědobém horizontu s přehledem překonává inflaci. V případě modelového pražského realitního trhu dokonce násobně.

To zatím mluvíme pouze o samotné hodnotě nového bytu. Pokud ho bude nový majitel pronajímat, příjem z nájemného mu výnos ještě zvýší a rozdíl v porovnání s inflací naroste.

Samozřejmě ani investování do nemovitostí není zcela bez rizika. Na trhu je i nyní mnoho předražených bytů, které nikdo nechce a v cenících developerů zůstávají velmi dlouho. Odhalit takové byty však není příliš složité. Lze je poznat podle toho, že je jejich cena neodpovídající. Odhalit předražené ležáky i méně zkušeným investorům pomůže jednoduché Korcovo pravidlo. To říká, že u menších bytů do 50 metrů čtverečních musí cena bytu představovat maximálně dvacetinásobek ročního nájemného srovnatelného bytu v dané lokalitě. U větších bytů nad 50 metrů čtverečních je to maximálně 25 násobek. Kdo se tímto jednoduchým pravidlem bude při koupi bytu řídit, nemůže se spálit.


Podívejte se na aktuální nabídku

nových bytů od EKOSPOLU