Přeplácené horníky z OKD vláda zachraňuje, na 50 000 lidí bez práce kašle

Zaměstnanci z OKD už o potížích své firmy vědí roky a mohli se na ně připravit, navíc za nimi stojí politici, kteří pro ně připravují různé podpůrné a rekvalifikační programy, a jejich situaci – kterou nechci nijak zlehčovat – pod drobnohledem sledují média.

Oproti tomu pracovníci ve stavebnictví, kde v důsledku předchozí krize přišlo o práci na 50 000 lidí, hledají zastání marně. O problémech těchto lidí, kteří také musí živit rodiny a platit nájmy, ale vláda nejedná. Mlčí o nich premiér Bohuslav Sobotka i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, stejně jako ministr financí Andrej Babiš.

Politici nejenže těmto lidem neposkytují nadstandardní pozornost jako přepláceným horníkům, nedbají ani o to, aby se situace v jejich odvětví zlepšila a oni měli opět šanci se na pracovním trhu uplatnit. Je to právě naopak. Situace se za lhostejného přihlížení politiků dále zhoršuje a na dlažbě mohou brzy skončit další desetitisíce lidí.

Sobotkova vláda přitom začala nadějně, když podporu českého stavebnictví označila za jednu ze svých priorit. Co však pro tento pilíř národního hospodářství udělala ve skutečnosti? Nic moc. Situaci spíše zhoršila, když přijala novelu EIA o posuzování vlivu na životní prostředí, která výrazně komplikuje povolování nových staveb. Stavebnictví se tak jako jediné z významných hospodářských odvětví státu už od začátku roku neustále propadá.

Novela stavebního zákona, která by konečně mohla zmírnit byrokratické bariéry při výstavbě a umožnit nový růst, je stále v nedohlednu. Jednotlivé úřady se totiž stále zuby nehty drží svých kompetencí a schválení návrhu z dílny ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové kvůli svým žabomyším válkám paralyzovaly stovkami připomínek.

Obávám se proto, že i pokud bude tento zákon nakonec schválen, dočkáme se dalšího paskvilu, který přinese víc škody než užitku. Proklamace současné vlády o nutnosti podporovat české stavebnictví tak opět zůstanou jen prázdnými slovy na papíře koaliční smlouvy.

Doplatíme na to všichni – developerské a stavební firmy, zaměstnanci ve stavebnictví, kteří přijdou o práci, i jejich rodiny. To nemluvím o lidech, kteří sami chtějí stavět či si kupovat bydlení. Ti budou muset kvůli nečinnosti politiků sáhnout hlouběji do kapsy, případně se obrnit trpělivostí a absolvovat nekonečná běhání po úřadech.

Je na čase, aby se 350 tisíc lidí zaměstnaných ve stavebnictví ozvalo výrazně silněji. Alespoň tak hlasitě, jako to umí pár tisíc horníků z OKD. Nebo 50 000 míst ve stavebnictví zrušených během minulé ekonomické krize nebude zdaleka číslo konečné.