Hypoteční trh pod palbou ČNB, kvůli ní na vlastní byt nedosáhnete

Zatímco až dosud komerční banky tolerovaly, pokud klient banky spolufinancoval hypotéku jiným úvěrem například ze stavebního spoření, nyní přestávají tyto peníze považovat za vlastní zdroj. Přesně tak, jak už delší dobu požaduje Česká národní banka (ČNB). I při nejnižším požadavku na deset procent vlastních zdrojů to konkrétně v Praze znamená, že zájemce o hypotéku na průměrný byt musí složit ze svého více než 600 tisíc korun. Drtivá většina domácností toužících po vlastním bydlení však takovou částku sama dohromady nikdy nedá. Povede to k zamrznutí hypotečního trhu, protože banky přestanou nové hypotéky vydávat a zaměří se pouze na refinancování stávajících. I u těch však zásadně zvýší úrokové sazby.

Od počátku angažmá ČNB na hypotečním trhu kritizuji. Myslím, že se centrální bankéři pletou do věcí, které řešit vůbec nemají. Banky působící na českém trhu mají dostatek vlastních kontrolních mechanizmů, jak posoudit bonitu žadatele o úvěr. Což dokládá i velmi nízký podíl úvěrů v selhání.

Opakované varování před údajnou nemovitostní bublinou ze strany centrálních bankéřů je pouhým strašením, které má dodat argumenty pro navýšení pravomocí ČNB regulovat komerční banky. V takovém boji se pak hodí každý argument, čím poplašnější, tím lepší. Co na tom, že nemusí být vždy pravdivý.

V Česku totiž žádná bublina na nemovitostním trhu není. Ceny bytů sice rostou, ale to způsobuje specifická situace českého legislativního Kocourkova. Neuvěřitelně dlouhý proces povolování nových staveb, kdy navíc stavební úřady nedodržují správní lhůty pro rozhodnutí a jeho vydání svévolně oddalují, vede k růstu cen nových bytů. Podle našich výpočtů nesmyslná legislativa zvýší cenu nového bytu o zhruba deset procent, což představuje stovky tisíc korun. Další část zdražení jde na vrub zastaralého územního plánu. Chybějící pozemky vhodné pro bytovou výstavbu přitom nejsou doménou jen Prahy, s tímto problémem se potýkají také další města včetně Brna.

Politici bez vize místo řešení těchto palčivých problémů naskakují na vlnu populismu a snaží se získat laciné body bojem proti „zlým developerům“ místo aby s nimi spolupracovali na dalším rozvoji měst a obcí. Ve své krátkozrakosti však nedohlédnou, že bez nových staveb a přirozeného růstu se z měst stane mrtvý skanzen bez života. Takových příkladů máme v Česku bohužel velmi mnoho.

Všemocní centrální bankéři společně s bezradnými politiky a nekompetentními úředníky tak odsoudili stovky tisíc domácností k přebývání v cizích pronajatých bytech. Protože na vlastní bydlení kvůli nedostupnosti hypoték a vyšším cenám nikdy nedosáhnou.