Nebojme se nechat Prahu vyrůst do výšky. Ale jen někde

V souvislosti se zahájeným připomínkováním pražského Metropolitního plánu se opět diskutuje i otázka výškových omezení pro novou zástavbu. Přikláním se k tomu, že v Praze by se měly stavět i výškové budovy a je to jedna z cest rozvoje města. Musí k tomu ale docházet jen v určitých vymezených a k tomuto typu zástavby vhodných oblastech. Tyto vymezené části města bych navrhoval nesvazovat dopředu výškovými omezeními stanovenými napevno v územním plánu.

Zajímavé vůbec je, o jaké výšce se v případě Prahy bavíme, zejména ve srovnání se světem. Nejvyšší budova světa v Dubaji měří 828 metrů, nejvyšší dokončenou budovou Evropy je Věž Federace v Moskvě s 373 metry, v Západní Evropě je to londýnský The Shard s 310 metry. Geograficky a architektonicky je pak Praze bližší například Vídeň, jejíž nejvyšší budova, vyšší z dvojčat DC Tower, měří 220 metrů. Nejvyšší pražská budova má nyní 109 metrů, a že by měly být nové pražské stavby dramaticky vyšší, to se asi nedá příliš očekávat. Ve výšce budov jsme tedy stejně jen chudí příbuzní a jen těsně se dostáváme nad hranici pro mrakodrap, která bývá nejčastěji uváděna jako 100 metrů.

Výšková výstavba v Praze musí určitě probíhat v oblastech mimo historické město. Zachovalé budovy historického centra tvoří jedinečnost Prahy a díky nim je také zařazena do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Přítomnost zde má pro Prahu význam spíše symbolický, ale přesto by byla škoda o tento zápis přijít jen kvůli neuvážené výstavbě, která by narušila panorama centra. Výškovou zástavbu by naopak bylo vhodné umisťovat do velkých rozvojových území v okrajovějších částech Prahy, jako je například velké rozvojové území Štěrboholy, Dubeč, Dolní Měcholupy.

Více čtěte zde:

http://www.nejbusiness.cz/zpravy/2018-07-04-nebojme-se-nechat-prahu-vyrust-do-vysky-ale-jen-nekde