Češi začali obchodníky školit

Lidové noviny, 08.02.2013

Pod tlakem lidí se stále častěji zlevňují byty, hypotéky, bankovní poplatky, tarify volání i deodoranty

Lidé si už na sobě nenechají štípat dříví. Pod vlivem hrozeb krizí si začali více vybírat, více přemýšlet o tom, co si koupí a kolik za to utratí. Po desítky let platilo, že kdo vyrostl v Tachově, v brněnských Žabovřeskách, na pražských Vinohradech, nové bydlení chtěl také v Tachově či v Žabovřeskách. A když ne na Vinohradech, tak nanejvýš v Karlíně. Tak se rozhodovaly dvě třetiny kupců nových bytů. Jen 35 až 38 procent lidí bylo ochotno stěhovat se i do míst, která neznají.

To se loni zlomilo. Na známém místě lpěla jen polovina kupců nových bytů. Plných 47 procent lidí se přestěhovalo tam, kde to dosud neznali. Vyplývá to z průzkumu mezi jedenácti sty kupci bytů developerské společnosti Ekospol. Lidé si více vybírali, více posuzovali své priority a kvůli levnějšímu bydlení zpřetrhali i sousedské vazby, na nichž si Češi tradičně zakládají a které jsou příčinou nízké mobility pracovních sil v zemi.

"Lidé nyní preferují nižší cenu a poptávka se stahuje do superlevných lokalit," vysvětluje Evžen Korec, šéf společnosti Ekospol.

Časy se podstatně mění
Ceny bytů v pražském projektu Nové Měcholupy, včetně započítání poloviny ploch teras, se pohybují od 30 do 40 tisíc korun za čtvereční metr. Sám Korec přitom dlouhodobě tvrdí, že férová cena kvalitního bytu v dobré lokalitě v Praze se pohybuje v rozmezí 45 až 50 tisíc korun. "Časy se mění. Pokud chce developer prosperovat, musí se přizpůsobit požadavkům lidí. V současnosti lze dosáhnout cen v rozmezí 34 až 40 tisíc korun za čtvereční metr. Ve výborných lokalitách pak i 50 tisíc korun," vysvětlil Korec.

Stejné poznatky má i společnost Central Group, která v Měcholupech staví tři stovky bytů v projektu Javorový háj. Ceny bytů začínají na 30 tisících korun za čtvereční metr. Byty ještě nestojí, začaly se prodávat loni v říjnu. Během tří měsíců tam Central Group prodal 238 bytů, nyní zbývá jen 66 volných jednotek.

Tlak lidí dokázal nejen stlačit ceny bytů, ale i úrokové sazby hypoték. Když v červnu 2010 získala rodina hypotéku pod pět procent, slavila. Dnes nabízí 4,99 procenta pro hypotéku s jednoletou fixací jen Volksbank, ostatní ústavy považují takovou sazbu za neprodejnou. Loni v prosinci klesly sazby na průměr 3,17 procenta. Letos nabízí například Fio banka hypoteční úvěr s pětiletou fixací za 2,81 procenta, UniCredit Bank hypotéku s tříletou fixací za 2,89 procenta.

Developerská společnost Finep dokonce na své byty slibuje hypotéku s úrokem 1 procento pro první rok při pětileté fixaci.

K nízkým úrokovým sazbám samozřejmě pomohlo snížení základních sazeb České národní banky, ale také zkušenosti z vývoje trhu, lidé banky vyškolili. V období realitního boomu, vrcholícího rokem 2007, kdy si lidé půjčili 140 miliard korun, sazby převyšovaly pět procent. Lidé si to nechali líbit, potřebovali byty.

Pak přišla krize, snižovaly se příjmy a leckdo přišel o práci. Objem hypoték klesl na necelých 74 miliard v roce 2009 – i kvůli tomu, že banky tvrdošíjně držely sazby na 5,6 procenta. Teprve poté se poučily a od té doby sazby klesají.

Nevlídné obchodníky ignorují
Větší obezřetnost a vybíravost lidí se neprojevuje jen v realitách. Dvanáct tisíc lidí si na portálu Akce Z vymohlo slevy pohonných hmot, nižší ceny u mobilních operátorů, slevy plateb za energie, pojištění, v bankách i za internet.

Podle lednového průzkumu společnosti Incoma GfK už 44 procent lidí vyměnilo svého telefonního operátora kvůli příliš vysokým tarifům. Banku kvůli poplatkům a nízkému úročení změnilo 38 procent lidí. Třetina si zvolila jiný obchod pro nákup oblečení. "Lidé tyto kroky nejen deklarují, ale skutečně i konají," komentoval průzkum ředitel Incoma GfK Martin Mravec.

Češi si obchod, ve kterém nakupují, vybírají především podle kvality zboží. Cena je až na druhém místě, třetí kritérium je ochota personálu. Ve slevách se v zemi prodává už skoro polovina rychloobrátkového zboží.

I v tom Češi obchodníky školí. Pánský deodorant Playboy stál v prodejnách Tesco loni v prosinci 77 korun. Letos v lednu byl za 102 a zůstával v regálech. Tesco vzkaz zákazníků pochopilo, v únoru už deodorant stojí 79 korun.

I když většina lidí stále bude utrácet i za to, co nepotřebuje, či bude ztrácet čas stížnostmi, začínají se objevovat lidé, kteří zvolili účinnější metodu: předražené či nekvalitní zboží nekoupí a nevlídným obchodníkům se vyhnou.