Evžen Korec: Pro větší tržní podíl Ekospol obětuje i část zisku

(E15; 16. 4. 2015)

Majitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec je nepřehlédnutelnou postavou realitního trhu. Až se občas objevují názory, že je v médiích trochu „překorcováno“. Byznysmen však přitahuje zájem nejen výstavbou bytů, ale i dalšími aktivitami. Například chovem zvířat všeho druhu. „Moje zvířata jsou jedněmi z příjemců zisku, který vytváříme v developmentu,“ říká podnikatel.

 

E15: Proč jste se rozhodl dát nabídku na převzetí zkrachovalé zoologické zahrady v Táboře?

Projekt této největší jihočeské zoo je dobrý a byla by škoda, aby se tam smetlo, co se vybudovalo. Mým cílem není na tomto projektu něco vydělat. zoo je totiž trvale dotační podnik.

 

E15: Co byste s táborskou zahradou dělal?

Tamní zoo není špatně založená, ale stejně bych ještě zlepšil podmínky, které tam pro zvířata jsou. Jižní Čechy navíc v současnosti mají jedinou zoologickou zahradu, a to v Hluboké. Takže bych z Tábora udělal natolik atraktivní místo, aby tamní zoo přilákala návštěvníky i odjinud. Ale současně nemám ambice, aby to byl ziskový projekt. Považuji ho však za součást našeho vytváření hodnot. Těší mě, když tu po člověkovi něco zůstane.

 

E15: Jsou zvířata jen hobby, nebo také investice?

Jen hobby. Na zvířatech se pouze prodělává. Moje zvířata jsou jedněmi z příjemců zisku, který vytváříme v developmentu.

 

E15: Co všechno chováte?

Jen ko i kaprů (vyšlechtěných barevných variant kapra – pozn. red.) mám kolem 250. Na výstavy s nimi sice nejezdím, ale jsou mezi nimi i kusy show třídy. Mám pávy, několik druhů bažantů, okrasných holubů, mám běžné ptáky typu kavek, různé druhy papoušků, ve sklenících máme tropickou a subtropickou zahradu. S manželkou vlastníme rovněž jezdecký klub u Olbramovic, v němž máme spoustu koní.

 

E15: Jak stíháte byznys a zvířata?

To nezvládám já, ale hlavně manželka.

 

E15: Jste původní profesí přírodovědec. Jak jste se dostal k realitám?

Pracoval jsem v lékařském výzkumu Akademie věd. Potom jsem v osmdesátých letech získal Humboldtovo stipendium do německého Göttingenu. Ze socialistické zóny ho přitom tehdy dostal jen málokdo. To mi umožnilo odchod na Západ a práci v tamním medicínském výzkumu. Právě v Göttingenu jsem se shodou náhod u jedné malé firmy naučil, jak se dělá development. Po roce 1989 jsem hodně zvažoval, jestli se vracet. Nakonec jsem se ale rozhodl využít příležitosti, která se tu otevřela.

 

E15: Na čem jste jako vědec dělal?

Jsem například spoluautorem jedenácti patentů v oblasti diagnostiky hepatitidy typu B. Vědecké práce, na nichž jsem tehdy dělal, jsou dodnes citované.

 

E15: Nestýská se vám po vědě?

Určitě nelituji. Věda je nesmírně zajímavá činnost, ale být úspěšným vědeckým pracovníkem znamená získat Nobelovu cenu nebo být alespoň nejcitovanější v oboru. A to je nesmírně těžké.

 

E15: Zůstalo vám něco z vědce také v byznysu?

Moc. A projevuje se to zcela zásadně. Například v našem systému oponentur. Když uděláme projekt, tak dva tři odborníci v dané oblasti ho podrobí oponentuře. Odhalíme tak nejen chyby, ale i co lze udělat líp. Celý systém řízení Ekospolu je podobný tomu, který se užívá ve vědě.

 

E15: Předpokládám, že odtud také vychází vaše vášeň pro statistiky a data.

Ano, to spolu přímo souvisí. Když chceme něco objektivně posuzovat, musíme mít srovnání a analýzu. Bez základních dat a analýzy konkurence se obejít nelze.

 

E15: V současnosti již na statistikách spolupracujete ještě s Trigemou a Skanskou. Stejně se ale stále vtírá otázka, jak můžeme věřit číslům, která přicházejí od aktérů trhu.

Myslíte si, že někdo z těchto tří hráčů bude data záměrně falšovat? I kdyby tu byla oficiální instituce, která by tyto statistiky zhotovovala, tak si toto mapování trhu budeme stejně dál dělat.

 

E15: Dobře, ale prezentováním čísel můžete na trhu například vyvolat určitou náladu.

To můžeme. Na druhou stranu si nemyslím, že by se to nepoznalo. Když by trh klesal a my tvrdili, že stoupá, tak by to šlo možná dělat jen krátkodobě. Dlouhodobě ne. Navíc Ekospol, Trigema a Skanska si zakládají na důvěryhodnosti a nechtějí o ni přijít. K její ztrátě by jakákoli manipulace vedla.

 

E15: Jaká je vaše strategická vize?

Naší strategií není prodávat za nejvyšší možnou cenu. Ekospol jde úplně jiným směrem. Chceme mít samozřejmě zisk, nejsme ztrátovou firmou. Usilujeme však o největší podíl na trhu a současně ho máme v úmyslu dál zvětšovat. A jsme pro to ochotní zisk obětovat.

 

E15: Je ale vůbec možné si při nízkých cenách ještě udržet ziskovost?

Musíte mít velký obrat. Jde o úspory z rozsahu. Navíc máme propracovaný systém optimalizace nákladů.

 

E15: S jakými maržemi tedy pracujete?

Když odečteme režii a budeme mít na projektu deset až patnáct procent zisku, tak jsme spokojení. Současně je to absolutní minimum. Na trhu jsou jinak běžné marže kolem dvaceti procent.

 

E15: Nedržíte pak silně pod krkem třeba stavební firmy?

Ani během krize jsme je nenutili, aby dělaly pod náklady.

 

E15: Zlí jazykové tvrdí, že nízkým cenám odpovídá také nízká kvalita.

Troufnu si říct, že máme na českém trhu nejpropracovanější kontrolní a zkušební plán. Když je byt levný, tak to ještě neznamená, že je nekvalitní. V našich bytech najdete úplně stejné materiály a konstrukční řešení jako u dražší konkurence.

 

E15: Hitem je v současnosti kupování bytů na investici. Jakých lze u nich dosáhnout výnosů?

U běžných garsonek dosáhnete z pronájmu zhruba pěti procent ročně, u některých bytů, které připravujeme v Hostivaři, dokonce ještě o procentní bod navíc. Investoři, kteří dávají jednotky milionů korun, tak při posouzení výnosů, likvidity a rizika stěží najdou lepší alternativu.

 

E15: Kdo jsou současní investoři do bytů?

Jsou tu soukromé osoby s větším množstvím peněz, které si kupují desítky bytů. Takových skupin máme několik a podnikají s námi dlouhodobě. Jde například o úspěšné podnikatele. Koupí byt, který jim ročně přináší kolem pěti procent, a pak ho třeba se slušným ziskem prodají například svým nájemníkům. A jdou koupit další. Druhou skupinou jsou investoři, kteří kupují jen jednotky bytů. Mají rezervní finance a radši než do banky je dají do bytů. Třetí skupinou jsou investoři, kteří využívají levných hypoték. Dají půlku z vlastních peněz, na druhou polovinu si vezmou úvěr. Při našich cenách zaplatí v tomto případě nájem všechny splátky hypotéky zhruba za osm let.

 

E15: Kolik dělá podíl investičních bytů na celkové poptávce?

Jestliže dříve bylo investorů kolem deseti procent ze všech prodejů, dnes je to v některých projektech i čtvrtina a více.

 

E15: Kam dáváte své soukromé peníze kromě zvířat?

Nakupuji byty, vlastním pár vil. Neinvestuji ale přes fondy. Mám rád své investice pod přímou kontrolou.

 

E15: Co bude s vaší firmou dál? Plánujete její prodej?

Ekospol určitě neprodám. Před krizí jsem přitom několik nabídek měl. Navíc syn má ambice v našem podnikání pokračovat. Současně však říkám, že syn majitele nemůže být vrcholovým manažerem firmy jenom proto, že je synem majitele, ale musí být absolutně nejlepší. Když někomu předáváte firmu, musí být hvězda.