Mladá fronta Dnes, CITY magazín, 28.06.2011

ŠEDIVÉ NEVZHLEDNÉ PANELOVÉ DOMY A JEDEN JAKO DRUHÝ, TAK VYPADALA SOCIALISTICKÁ ARCHITEKTURA MASOVÉHO BYDLENÍ.

Dnes hrají domy i byty barvami, změnily se stavební postupy i materiály, více se myslí na ekologii. Budoucí majitelé si mohou měnit vnitřní uspořádání a dohlížet na průběh výstavby. Komfortnější bydlení je však vykoupeno vyšší cenou.

Jak se stavělo dříve a jak dnes? Hlavní rozdíl je v tom, že neexistovala možnost výběru. Byty byly prakticky všechny stejné co do dispozice i velikosti. Na prvním místě byl požadavek na uspokojení bytových potřeb. Zásadní rozdíl je i ve stavebních postupech a materiálech. "Technický standard socialistických staveb a těch dnešních je nesrovnatelný," říká Evžen Korec, generální ředitel společnosti Ekospol. "Během dvaceti let došlo ke zpřísnění technických norem, především v oblasti ochrany před hlukem, energetické úspornosti budov a tepelné izolaci."

SATELITNÍ MĚSTEČKA NA POLI UŽ NETÁHNOU
Trh s novými byty a domy se od 90. let podstatně proměnil. Zpočátku šlo o specifickou situaci: systém bankovních půjček se teprve rozbíhal, mnoho lidí bylo ve finančním útlumu. "Obce si navíc zcela neuvědomovaly potřebu a sílu územního plánování, výsledkem bylo nesystematicky rozparcelované pole za Prahou, kde začala vznikat satelitní městečka bez dostatečné občanské vybavenosti a někdy i inženýrských sítí," připomíná Jiří Vajner ze společnosti Central Group.

Změnila se nejen doba, ale i požadavky majitelů nových nemovitostí. "S érou svobodného podnikání přišla velká vlna zájmu o jiné bydlení, než bylo to plánované. Odlišit se od ostatních byl stejně silný motiv jako pořídit si nové bydlení a nebydlet v paneláku," říká Naděžda Ptáčková z divize Skanska Reality.

Ne vždy šly ruku v ruce požadavky klientů a realita prezentovaná developery - v této době vznikala celá řada nekvalitních projektů. Právě díky tomu se dnešní zájemci o nové bydlení poučili - více se zajímají o použité materiály, průběžně kontrolují průběh výstavby a kvalitu odvedené práce, mění si dispozice bytu podle svých představ. Dnešní zákazník je podstatně náročnější - na rozdíl od bytu v socialistickém paneláku platí za ten v novostavbě miliony. Ani satelitní městečka bez občanské vybavenosti už netáhnou.

"Dnes se klade větší důraz na kvalitu lokality, dopravní dostupnost a její užitnou hodnotu. Lidé chtějí žít v hezkém prostředí s občanským zázemím," připomíná Michal Kocián ze společnosti Finep Holding. Součástí bytových komplexů se tak stávají dětská hřiště, parky s promenádami, někde se staví i obchodní střediska, restaurace a posilovny.

VZHLED DOMU ZVENKU ZŮSTÁVÁ STRANOU ZÁJMU
Ocení to ale zákazník? "Pouze v případě, kdy se nemusí finančně podílet na jejich údržbě," říká Evžen Korec a pokračuje: "Typickým příkladem jsou právě parky, dětská hřiště, ale i služby centrální recepce a ostrahy." Místo venkovních úprav je zájem o ty vevnitř, třeba o komoru na odkládání věcí nebo dostatečně velké místnosti. Zásadní je i požadavek na soukromí. "Přitom platí, že každý klient do detailu řeší architekturu a uspořádání svého bytu, ale o architektonické řešení celého domu z hlediska designu se stará jen málokdo. Lidé nechtějí platit za zbytečné metry navíc," říká Stanislav Uhlík, architekt a projektant společnosti Ekospol.

Praktičnost interiéru, klidné okolí s dostatkem zeleně a dobrá dopravní dostupnost, to jsou dnes hlavní požadavky zákazníků. Přitom je to právě architektura, která v uplynulých letech prodělala zásadní změnu. "Patrný je postupný příklon k modernímu architektonickému řešení, například výstavba rodinných domů má oproti té před patnácti lety výrazně čistší linie. Trendem jsou prosvětlené obytné místnosti, s velkými okny do zahrady," popisuje Jiří Vajner.

DŘÍVE MALÝ OBÝVÁK, DNES VĚTŠÍ MÍSTNOST S KUCHYNÍ
Změnou prošlo i dispoziční uspořádání bytů, jejich centrem se stávají obývací pokoje s kuchyňskými kouty. "Tato změna souvisí s odlišným životním stylem ve velkých městech. Lidé jsou velmi pracovně vytíženi, domů se dostávají až pozdě večer. Příprava a konzumace večeře je tak jedním z mála okamžiků za celý den, kdy může být rodina pohromadě," připomíná Stanislav Uhlík.

Stavby jednotlivých developerů jsou čím dál tím více čitelné, protože volí stejné prvky. "Základní parametry pro danou lokalitu nastavuje územní plán. My pak v návaznosti na ekonomiku projektu zohledňujeme urbanismus, tedy začlenění do krajiny, " vysvětluje Naděžda Ptáčková a pokračuje: "U stanice metra, v zastavěné oblasti s dobrou občanskou vybaveností, může stát bytový komplex o stovce bytů a jeho výška zde může být benefitem. Stejný dům uprostřed vilové zástavby ale nedává smysl."

Zpět na Ekospol v mediich