Horší masový vrah než Hitler, Stalin a Mao Ce-tung dohromady. Znáte ho i vy.

Odhaduje se, že jen v Česku připraví o život skleněné stěny až milion ptáků každý rok. V celosvětovém měřítku jsou to pak údajně až dvě miliardy. Je tahle daň za zasahování člověka do životního prostředí opravdu nutná? Budeme dál jen vyhazovat mrtvé ptáky do koše nebo vynaložíme trochu úsilí, aby se alarmující číslo snížilo?

Při tom řešení není vůbec složité. Reflexní skla v sobě odrážejí okolní přírodu, pro ptáka je tak těžké rozpoznat, že co zdánlivě vypadá jako zeleň, je jen odraz protějšího parku. Čiré sklo je pro ně zase prakticky neviditelné. Klasickým příkladem nebezpečných staveb, které zabíjejí ptáky, jsou protihlukové stěny a prosklené kancelářské budovy, v zásadě ale pro ptáky představují ohrožení jakékoliv skleněné plochy větší než 1 m2 vzdálené do 30 m od souvislé zeleně. Smrtelnou pastí se tak překvapivě můžou stát i prosklený balkón nebo skleník.

Jedním z možných řešení jsou polepy. Podle obecně uznávaných pravidel by vzdálenost mezi jednotlivými nálepkami neměla být větší než 10 cm. To je však jen velice těžko realizovatelné, nálepky by pokryly celou skleněnou plochu a výrazně by omezily výhled. Schůdnější variantou je použití UV nálepek, které jsou pro lidské oko téměř neviditelné, ptáci je však ihned rozpoznají.

Nejvíc ale chybí informace mezi lidmi. Na alarmující počty usmrcených ptáků upozorňuje i Česká ornitologická společnost. Ta o této problematice vypracovala publikaci Ptáci a skla. Pro někoho by mohla být mrtvá červenka na obálce trochu šokující, ale lidé dnes slyší už jen na palčivé titulky a pozornosti se dostává hlavně kontroverzi. Společnost se stává naprosto imunní vůči věcem, které byly dříve nemyslitelné a tak možná ani fotografie mrtvých ptáků nejsou dnes dost.

A pak tu máme klasickou lidskou lhostejnost a ignoraci. Proč by někoho měl zajímat nějaký „hloupý“ pták, kterých je všude plno? Vždyť to není jejich starost, stejně jako není jejich starost kontrolovat protihlukové stěny nebo prosklené kancelářské budovy. Pokud ale budeme takhle lhostejní ke všem problémům kolem nás, zajistíme si budoucnost, která rozhodně nebude růžová. Stav přírody ve většině případů věrně reflektuje stav společnosti. Pro ty mezi námi, kteří jsou vůči svému okolí vnímavější, stačí při objevení nebezpečné skleněné plochy kontaktovat Českou inspekci životního prostředí.