Zahuštění centra znamená konec levných bytů, oblíbených parčíků i využívaných psích louček

Pokud by prošel v současné podobě, znamenalo by to konec levných bytů v Praze a zánik mnoha odpočinkových ploch v původní zástavbě. To přesně totiž ono vzývané zahušťování centra města ve skutečnosti znamená.

Autoři tohoto dokumentu přišli s teorií zahušťování, kterou rozdělili Prahu jediným prstencem vytyčeným kolem širšího centra. Intenzivnější výstavba může být pouze uvnitř tohoto prstence, zatímco za jeho hranicí má být pro stavaře a developery zakázané území. Říkají tomu zahušťování centra a odkazují na vybrané západní metropole, které mají vyšší hustotu osídlení. České hlavní město by prý po jejich vzoru dokázalo do současné zástavby absorbovat další stovky tisíc lidí. Při pohledu na každodenně ucpané silnice v centru je to strašná představa.

Jenže hlavní problém je, kde v centru by tisíce bytů pro tyto lidi vznikaly. Pozitivní je, že po dlouhých letech otálení konečně někdo řeší otázku takzvaných brownfieldů, kterých je na území hlavního města opravdu velmi mnoho. Tato zanedbaná a předchozí intenzivní (především) průmyslovou činností velmi degradovaná území jsou ošklivou jizvou na tváři našeho jinak nádherného hlavního města. Vedení pražské radnice mělo už dávno s vlastníky pozemků, developery a místní samosprávou přistoupit k revitalizaci těchto ploch. To, že se tak dosud nestalo, je obrovskou chybou. A je jen dobře, že představený dokument k tomu vybízí.

Nelze ale opomíjet také druhou stranu mince. Takzvané zahušťování centra se má týkat i jiných míst, než jsou opuštěné prostory bývalých průmyslových areálů či vysloužilých nádraží. Potenciálně zastavitelné plochy zasahují i nejrůznější parčíky, zahrádkářské kolonie či místa pro venčení psích mazlíčků, které označuji jako psí loučky. Není divu, že se proti záměru zvedla obrovská nevole lidí z centra i radnic dotčených městských částí. Nikdo nechce přijít o oblíbené a hojně využívané odpočinkové plochy v blízkém okolí. Pokud by tento záměr opravdu prošel, tak místo spousty podobných ploch vyrostou nové domy (ať už s byty, kancelářemi či obchody), což ještě zvýší zátěž na dopravní infrastrukturu v celém okolí.

Umožnit novu výstavbu pouze v širším centru města také nevyřeší současný nejzásadnější problém na rezidenčním trhu – neúměrný růst cen. Pozemky v centru jsou totiž výrazně dražší a neumožňují výstavbu cenově dostupného bydlení pro co největší skupinu lidí. Pražští územní plánovači by měli myslet i na ty, kdo nemají na vlastní bydlení deset a více milionů. Navíc ne každému bydlení v hlučném a přeplněném centru vyhovuje.

Prodejní statistiky jasně ukazují, že zájemci o nový byt dlouhodobě preferují okrajovější části Prahy uprostřed zeleně s výbornou občanskou vybaveností v místě a dobrou dopravní dostupností. Nový územní plán by proto měl připravit i dostatek pozemků v okolí stávajících stanic metra a zastávek MHD. I s ohledem na uvažované prodlužování metra v budoucnosti.

Neberme lidem možnost odpočinku v tichém zákoutí uspěchaného centra a umožněme jim bydlet tak, jak si přejí. Nepreferujme jen lidi toužící bydlet v centru dění, ale připravme dostatek bytů i pro ty, kteří upřednostní klid okrajovějších částí města. Jen už konečně pojďme něco dělat. Včera bylo pozdě.