Až vás vlastní pračka zamkne v koupelně, zloděj vás snáze vykrade

Už nestačí, když telefon telefonuje a pračka pere. Přístroje s námi musí komunikovat, samy si říct, kdy jim dochází prášek na praní, kdy nám v lednici prochází mléko a bude třeba koupit nové, nebo že už je dům příjemně vytopen a my se můžeme vrátit domů do tepla. Zní to všechno úžasně lákavě a nesmírně prakticky – alespoň pro některé z nás, technické nadšence, kterým zazáří oči při pouhé zmínce o nějaké té nové „vychytávce“.

A pak jsou tu ti ostatní, mezi které patřím i já, skeptici, kterým při čtení zpráv o takových nových vymoženostech naskočí husí kůže zlé předtuchy a hlavou jim naráz prolétnou scény z filmů, jako jsou 2001: Vesmírná odysea, Matrix či Terminátor, a vůbec všechno mezi tím. Co všechno o nás vědí a kam až sahá moc těch šedých eminencí, které za tímhle vším stojí? A kdy se stane, že se stroje samy vzbouří proti nám?

Zdá se, že něco takového už dávno není jen z říše pomatených autorů sci-fi literatury či po kasovním trháku bažících hollywoodských producentů. Přes v podstatě nulově zabezpečené nejběžnější domácí spotřebiče se totiž hackeři snadno dostanou až k vám domů a nestojí je to téměř žádné úsilí. Aspoň tak to totiž vypadá po té, co svět obletěla zpráva, že populární internetové služby jako sociální síť Twitter či hudební archiv Spotify doslova zkolabovaly po útoku – ano už je to tady – tisíců domácích zařízení typu praček, kávovarů, videorekordérů či domácích chůviček.

Tentokrát se sice nevzbouřily samy, někdo za tímhle podivným podnikem musel stát, i když jeho záměry nejsou úplně zřejmé, jisté je však jedno: jde to a velmi snadno. Útok tak prokázal obrovskou slabinu snahy vše v domě centralizovat a řídit na dálku – tato neškodně vypadající zařízení totiž nemají v podstatě žádnou ochranu, bez které se dnes nikdo neobejde třeba u osobních počítačů. A tak se nám klidně může stát, že nám někdo na dálku přeprogramuje třeba klimatizaci v domě, aby nám domů místo čistého vzduchu pouštěla kdovíco, nebo toustovač či varnou konvici tak, že po čase způsobí požár, nebo naše auto tak, že i když máme volant pevně v rukou, nedokážeme zabránit nehodě.

A nebo to vůbec nemusí být takový zlý osobní útok. Stačí, když místo hackerů slabinu systému využijí třeba běžní zloději, kterým pak vaše vlastní domácí zařízení samy otevřou dveře do vašeho domova. Vsadím se, že nenechavé povahy některých našich spoluobčanů už jistě přemítají, jak by se to dalo nejlépe zařídit.